|
 My všichni, kdo známe Micinku, už taky dobře víme, že je to kočka se železnými pažemi. Vždycky na jaře se chopí sekery a štípe polínka, až třísky lítají. Tentokrát bylo zapotřebí naštípat větvičky z prořezaných stromů, což pro ni nebyl žádný problém. Chopila se toho s takovou vervou, že si několikrát málem spletla větvičku s vlastním ocasem. Ještě že byl její ocásek tenkrát plný života a pohybuschopný (což už se dnes bohužel říct nedá), jinak by o něj asi přišla. Tak mě napadá... co když to ve skutečnosti bylo přesně takhle?  
|
|
Mici rozhodně není žádné béčko. Dobře ví, že pokud existuje reálná hrozba, že vás z houpačky někdo vyšoupne, musíte s houpačkou splynout, tak aby si vás jednoduše nikdo nevšimnul. Proto se zde Mici snaží vypadat jako pruh na dece. Nutno podotknout, že zase tak štíhlá nejsi, chundelo... Ale kdo z vás by měl to srdce jí to pokazit???
 |
 Pro větší komfort jsem jí na stůl připravila polštář, na který se s povděkem rozvalila, a rázem jsme se spolu ponořily do světa paragrafů. Mici měla k některým bodům výkladu věcné připomínky. Její výraz na této fotce ostatně dokládá, že ne vždy zaujala k odborným názorům přednášejícího souhlasné stanovisko. Nakonec Mici ze samého nesohlasu usnula, což chápu. |
|
Začalo to nenápadně. Mici vypadala nevinně, trs trávy vypadal taky nevinně. Ovšem pak se to zvrtlo a najednou podívejme, šelma v buši svádí boj o přežití. Přestože Mici nad nepřítelem nakonec zvítězila, jako trofej jsme vyfotili právě ji. Její výraz však hovoří jasně. Tak promiň Mici, příště dostaneš na hlavu zlatej věnec.
 |
|
Když je zima, nejeden kožíšek by se rád schoulil v teplé posteli. Ale špinavé pacičky sem rozhodně nepatří! Proto jsme se rozhodly, že Micinku pořádně smáčíme. A takhle to dopadlo.     |
|
Mici je mistr gymnastiky už od malička. Tenhle cvik snad ani nepotřebuje komentář.   |