V březnu sluníčko ještě tolik nepálí, a proto nejeden pes ocení hřejivou podložku 

Naše prasátko našlo u Žváčků na hnoji poklad, a tak ho přineslo k nám na zápraží, kde ho nějakou dobu žužlalo. Pak přijel strejda Miloš a bobík mu ucho musel předvést. Strejda byl nadšen. Proto bobíček ukázal ucho i panu Sittovi, který zrovna přišel za Radkem. Pan Sitta byl rovněž nadšen. Ucho skončilo v popelnici, bobíček ho oplakával ještě dva dny, protože co si budeme vykládat, není nad čerstvé maso. Proto jsme, Baruško, rádi za každou zdechlinu, kterou nám domů přineseš. :)